Nostalgie zašlých zim: Bejby nebude sedět v koutě

Image: Wikipedia.org

Ne náhodou minule zmiňovaný vermontský Stowe byl v poválečných letech považován za středobod východoamerického lyžování. V roce 1948 bylo ve městě zaregistrováno 26 hotelů, z nichž 18 mělo na vývěsce nenápadný nápis „Restricted.“ Tajemné heslo znamenalo „omezená klientela,“ ještě jinými slovy, „Židé tu nejsou vítáni.“

Podobné to bylo přes hranice na sever v kanadském Quebecu i ve velkých pobřežních městech jižně od Stowe, včetně New Yorku. Ještě v roce 1955 vyšetřovala newyorská antidiskriminační komise jeden z nejstarších amerických lyžařských spolků Lake Placid Club za to, že od svého založení v roce 1904 odpíral členství židům a černochům.

nostalgie-98-lake-placid-white-clientele

Ne, že by segregace byla jednostranná: v newyorských horách Catskills, jimž se taky říkalo Jewish Alps a v nichž se čile lyžovalo, vyvěsili ve svém komplexu Kutsher’s židovští bratři Max a Louis Kutsher odvetný slogan, „Dietary laws observed,“ odkazující k judaistickým stravovacím rituálům a naznačující, které odlišné víry zas nejsou vítány u nich. Mimochodem právě u „Kučerů“ se v osmdesátých letech natáčel slavný Hříšný tanec.

nostalgie-98-c

↑ Fiktivní Kellermanův horský hotel z filmu Hříšný tanec se ve skutečnosti jmenoval Kutsher’s Brothers Farm House v resortu Catskills. Dnes už je komplex přestavěn (Foto: Wikipedia)

Nahoře v Quebecu se lyžování odehrávalo zejména v Mont Tremblant, kde svůj horský hotel vedl pomocí tvrdé ruky a s neskrývaným antisemitismem jakýsi Joe Ryan, bonviván a cholerický alkoholik. „Nejste tu zváni, odneste si věci někam jinam,“ nezdráhal se do očí vmést konsternovaným nositelům těch nejslavnějších židovských jmen jako Goldstein nebo Rabinovich. Vítáni u něj naopak byli bohatá tabáková dědička Doris Duke, Rockefellerovi a početná plejáda herců, doktorů či právníků. I Robert Kennedy potkal svou ženu Ethel o vánocích 1947 právě u Ryana v Tremblantu.

nostalgie-98-b

↑ Manželé Robert a Ethel Kennedyovi byli pravidelnými lyžaři až do atentátu na senátora v roce 1968 (Foto: US Skiing)

Diskriminace a vylučování ze společnosti však v lyžování nezakořenily. Většina i těch nejlíp situovaných lyžníků se považovala za součást otevřené, svobodomyslné komunity, na rozdíl od restriktivních poměrů v golfových klubech, třeba. V noblesních horských hotelech, kde přespávali, byli obsluhováni mladými číšníky z řad studentů prestižních univerzit, sociálně rovných doktorům, právníkům a hercům, které obsluhovali. Filmový číšník Robbie z Hříšného tance je názorným příkladem takového brigádníka.

nostalgie-98-a

↑ Joe a Mary Ryanovi před svým horským hotelem v Mont Tremblant (Foto: US Skiing)

Jiným horským hotelem, jenž lákal lyžující nóbl společnost, byl Thorner House u skiareálu Cannon Mountain v New Hampshire. Provozoval jej rodilý Švýcar Hans Thorner, jehož profesní pouť se v mnohém podobala té dobrodruha Teda Rosse z nedalekého Stowe, popsané minule.

Švýcar učil lyžování v Lake Placid i na opačné straně Ameriky na Mt. Rainier, v Hollywoodu třicátých let zkoušel štěstí s lyžařským krámkem, pak přesídlil do Velkého jablka učit halové lyžování v proslulém obchoďáku Saks Fifth Avenue na Manhattanu, kde znovu začal prodávat lyže. Zkraje čtyřicátých let spolupracoval s legendárním sportovním publicistou Grantlandem Ricem na výrobě několika průkopnických lyžařských filmů – prvních v branži, než na scénu o pár let později vstoupil filmový guru Warren Miller.

Bohatá lyžující smetánka na sklonku čtyřicátých let ráda testovala první prototypy toho, co se později vyvinulo v lyžařské šponovky. Modely od předních dobových návrhářů jako Andre z New Yorku nebo Irving z Montrealu byly šity z vlněných příměsí, předchůdce pozdějších strečových tkanin. Prodávaly se v nejdražších obchodech jako právě Saks Fifth, v němž pracoval Thorner, za 30 dolarů – ekvivalent dnešních $500. V zadní části nohavic měly kalhoty výrazný dlouhý puk sahající až k patě, připodobňující bláznivé ocasní ploutve koncových světel cadillaců právě oné éry.

Mazaný Thorner prodával módní hit pomocí svérázné taktiky. Svých zákazníků se řečnicky ptal: „Řekněte, kde jinde než při lyžování se můžete obléct jak klaun do cirkusu, a ještě za to být obdivováni?“

Sdílejte
Předchozí článekNostalgie zašlých zim: Dřevní časy tvrďáků
Další článekAkcelerující globalizace horského byznysu: Mantra osobodní
Tom Řepík
Zakladatel a šéfredaktor projektu SNOWbiz, dlouholetý autor magazínu SNOW, organizátor prvního testu běžek v ČR, NORDIC skitestu. Lyžař-srdcař milující stromy, western a Ameriku 20. století. Je předním oborovým opinion makerem a průkopníkem zodpovědného marketingu v tuzemské horské branži. Prosazuje udržitelnost jako důležitý PR nástroj; zasazuje se o kultivaci vztahů všech klíčových zájmových skupin v odvětví – turistů, provozovatelů, ochranářů, marketérů, developerů, managementu a legislátorů – a jejich odlišných vlivů na prostředí hor.