Marketéři se poměrně často zaobírají detailními ohledy, jež zůstávají mimo spontánní vjem laického konzumenta. Mám použít tohle slovo, anebo tohle druhé? Mělo by tohle být modré, nebo spíš do zelena? Je tahle věta nezbytná, anebo ji raději vyhodím? Má to logo být takhle velké, či spíš menší?
Posledně zmíněnou zdánlivou zbytečností se nedávno zabýval kolega z VR webmarketingu. Své pečlivě vybrané testovací publikum požádal, aby si zvolilo, která velikost loga resortu v promo videoklipu jim připadá nejlepší.
Své logo ukáže resort v každém typu svého promo videa; buďto na začátku (tzv. intro), či – povětšinou – na jeho konci (tzv. outro), na pár vteřin času. Přirozeně, středisko může mít své logo ve videu umístěno ve formě jakéhosi vodoznaku v jednom z rohů obrazovky po celou dobu stopáže, to však nebylo předmětem testu.
Zde je typický příklad umístění outro loga: utažský resort Roberta Redforda Sundance a jeho krátká vychloubačka ze 70cm nadílky prašanu z minulého týdne;
Aby udělal test pro respondenty srozumitelný a současně dostatečně jednoduchý na to, aby se jím neodmítali zabývat, použil tři nejběžnější proporce loga – první do výšky tvarované, druhé do délky, a třetí proporčně obdélníkové, zhruba shodné s okraji prohlížeče. Loga pak nabídl v pěti univerzálních velikostech s úkolem, aby si z nich respondent vybral tu nejvhodnější proporci.
Součástí každého z následujících obrázků se sortimentem proporcí logotypů je graf hlasovacích výsledků, pro kterou velikost jaké procento respondentů (z celkových 400+ praktických lyžařů/riderů) se rozhodlo.
#1 Vysoké a krátké logo resortu Deer Valley, UT
#2 Dlouhé a nízké logo areálu Killington, VT
#3 Proporčně vyrovnané logo střediska Mount Bachelor, OR
Za zajímavé považuju tři věci. Ani jedna z patnácti velikostních verzí nezůstala plonk, každou si lidi vybrali coby podle svého nejlepší. Zadruhé, u každého typu soupeřily mezi sebou dvě dominantně odskočené velikosti. A zatřetí, obecně nejvhodnější v každém formátu se jeví velikost 1/3 obrazovky. Nepřekvapivě.
Jakkoli sám nemám rád dogmatické mustry a pravidlům mívám tendenci se příčit a stavět je na hlavu, v tomto případě mi univerzální vodítko jedné třetiny (pro toho, kdo nějaké potřebuje/chce) dává smysl.
