Technické zasněžování: Přechod na automatiku

Foto: TechnoAlpin

Automatizace technického zasněžování přináší energetickou efektivitu, šetří provozní náklady a zvyšuje kvalitu vyráběného sněhu. Má však svou nezanedbatelnou cenovku.

Není pochyb o tom, že automatické zasněžování je budoucností – a v řadě případů už moderní přítomností – oboru. Automaticky řízený zasněžovací systém se dokáže zapnout, přepnout podle stávajících podmínek i se vypnout mnohem rychleji; vyrábí kvalitnější sníh, vyžaduje méně pracovní síly a dokáže poskytnout rychlá a přesná provozní data. Budou však všechna tato vylepšení natolik významná, aby to ospravedlnilo pořizovací cenu systému? Nesnadná otázka.

Ve hře totiž zůstává tolik proměnných, že provést jednoznačné nákladové porovnání je obtížné. Plná automatizace může v některých případech znamenat jen instalaci vypínání a zapínaní na sérii stacionárních tyčí, zatímco v jiných může být podobně komplexní, jako mix různorodých děl s rozdílnými průtokovými i energetickými parametry, s regulací hydrantů či bez, s ovládáním přes počítač, který řídí sekvence, priority a regulace tlaku. Plus mnoho variant mezi tím.

Automatika čerpací stanice
Logickým začátkem při postupné implementaci automatiky je nasadit počítačové ovládání energií a průtoků čerpadel. Čerpací stanice je ostatně místem, kde se nasazení automatiky zaplatí nejrychleji z celého systému; frekvenční měřiče (VFD) a logické řadiče (PLC) začnou okamžitě spořit energii a zvyšovat efektivitu všech dalších složek systému až po koncová zařízení. Není výjimkou, když plně automaticky řízená čerpací stanice zlepší svou efektivitu o 50 i víc procent oproti manuálně ovládaným čerpadlům. Jelikož v zasněžovacích partách obvykle bývá nedostatek pracovníků, zapínají si čerpadla předtím, než je začnou potřebovat, a poté je nechávají zapnutá, i když je nepotřebují. Počítač provede všechny potřebné úkony v přesný čas a tolikrát, kdy je to potřeba.

Automatika prodlužuje životnost celého zasněžovacího systému; eliminuje lidské chyby, přičemž kolem 90 % selhání při zasněžovacích procesech pramení z lidského elementu. Tento samotný aspekt dokáže uspořit spoustu peněz. Nadto, s tlakem řízeným frekvenčními měřiči VFD dostávají zasněžovači na kopci konstantní tlak vody. Nejde tedy jen o finanční úsporu, ale i o vysokou kvalitu výrobních podmínek v terénu.

Menší čerpadla a kompresory mohou být zautomatizovány VFD měřičem samotným. Jde o velmi jednoduché schéma, které zcela plní svůj účel: zapíná a vypíná čerpadla a kontroluje tlak. Což je všechno (či to hlavní), co menší skiareály potřebují zejména – šetří jim to odběr elektřiny a zefektivňuje provoz systému.

Automatika na kopci
Venku na svazích mohou střediska aplikovat automatiku několika různými způsoby – mohou kombinovat některou z následujících funkcí na libovolném typu kompatibilního koncového zařízení v závislosti na existující infrastruktuře: zapínání a vypínání, regulace vzduchových a vodních ventilů, vypouštění děl a vodních přívodů, komunikace mezi velínem a jednotlivými děly, sběr a správa dat, dálkové ovládání systému.

Opět, v závislosti na konkrétní konfiguraci systému, spouštění, vypínání a regulace jednotlivých děl mohou být docíleny třemi způsoby: individuálně na každém koncovém zařízení, nastavením vztahu nadřízený/podřízený (kde jedno vybrané dělo ovládá několik sousedních), anebo veškeré ovládání systému z centrálního počítače. Skiareál si může volit z řady variant a nastavit si vlastní priority, které kroky zasněžovacího procesu chce automatizovat.

Systém s několika automatickými kroky a centrálním řízením může ovládat všechna čerpadla a děla a regulovat veškeré procesy podle potřeby, vše z jednoho velína. Systém upozorní operátora (osobu u velícího počítače) na jakoukoli závadu, na kterou tak může být reagováno okamžitě. Systém dokáže být vysoce flexibilní: operátor na velíně může měnit nastavené parametry pro jednotlivá děla (či jednotlivé série děl) tak, aby vyhověl specifickým potřebám pro výrobu; a to buď z centrálního počítače, nebo i kteréhokoliv děla v terénu.

Postupná automatizace
Aby lépe dokázaly absorbovat nemalé pořizovací náklady, většina menších a středních skiareálů přistupuje k automatizaci svého zasněžovacího systému v plánovaných postupných fázích. Nejčastějším úvodním krokem bývá přechod na fixní děla na věžích (buď nízkoenergetických tyčí, nebo ventilátorů), což zkracuje spouštěcí čas výroby sněhu a zefektivňuje celý systém ještě před vlastní automatizací. „Zaměřte se na prioritní tratě,“ doporučuje tuzemský zástupce jednoho z předních výrobců sněžných děl. „Přednostně je vysněžit dává nejlepší smysl kvůli termínu zahájení provozu, i pro dosněžování v průběhu sezóny. Automatický systém takovou věc zajistí snáz, rychleji a uspoří při tom energii i lidskou práci.“

Další úspornou taktikou s fixními tyčemi nebo ventilátory může být jejich propojení do nadřízeného/podřízeného vztahu. Tímto způsobem jediná meteostanice obslouží třeba až 10–15 děl, v závislosti na místních podmínkách. Fixní děla sice pro skiareál znamenají investici uvázanou na konkrétním místě svahu, na frekventovaných tratích jde však o vysoce efektivní přístup, běžně aplikovaný většinou hlavních skiareálů.