Údržba sněžných roleb: Historky z dílen

Foto: Pisten Bully

Asi ne nadarmo přezdívá angličtina rolbám sněhové kočky. Možná i proto, že si někdy kromě spokojeného předení – když věci nejsou v cajku – postaví pěkně po kočičím hlavu a umí zlověstně vrčet, prskat i páchnout.

Od devadesátých let mám možnost komunikovat s řidiči sněžných roleb, jejich opraváři i prodejními manažery značek, v tuzemsku i cizině. Zejména jim naslouchat. Příhod, pocházejících z kokpitů strojů či zpod jejich kapot, jsem od nich slyšel bezpočet; některé si zaznamenal, jiné zapamatoval. Snad následující výběr z nich zaujme a pobaví nejednoho řidiče či mechanika. A třeba i inspiruje, aby redakci poslali zážitky a zkušenosti vlastní.

Lidský faktor
Mechanici se pochopitelně nejčastěji setkávají s běžnými závadami, jež mívají mnohdy banální příčiny a ve skutečnosti žádnými závadami nejsou – nezřídka jdou na vrub nezkušenosti řidičů. Typicky se jedná o ztráty provozních kapalin vinou špatně nasazených či ztracených uzávěrů, občas se rolbě nezvedá přední radlice (protože mají nesprávně přepnutý plovákový spínač). Nejde jim sklopit kabina (vinou zvednuté frézy) nebo jim rolba nebrzdí (zvedák kabiny nebyl vrácen do provozního módu). Anebo nejsou sžiti s moderní elektronikou, která jim diagnostikuje chybové kódy, s nimiž si neví rady.

Jedny z nejčastějších mechanických závad plynou ze situací, kdy řidič při práci spěchá a v rychlosti zavadí frézou nebo krajem radlice o nějakou pevnou překážku, terénní nerovnost nebo přimrzlou hroudu. Často to pak odnáší zdvihací válec křídla radlice. Fréza rovněž může nesprávně fungovat vinou netěsnících rychlospojek na zadním výklopném rámu. Další závadou, která bývá mechaniky často zmiňována, jsou vadné těsnicí kroužky motoru vinou nevypuštěných hadic frézy přes léto. Řidič musí přes léto vytáhnout odtokový spojovací konektor a konec hadice obalit na léto hadrem, jinak na začátku sezóny může mít s těsněním trable.

Často v těchto případech jde o lidský faktor málo zkušeného řidiče. Mechanici značek si nezřídka postesknou, že i přes precizní proškolení někteří – zejména mladí – řidiči věci neudrží v hlavě. Ilustrují to na opakující se situaci z praxe, kdy nezkušený řidič v rolbě z nějakého důvodu stoupne na brzdu a stroj zcela zastaví. Pak se rozjede a chce pokračovat v úpravě, ale zapomene restartovat automaticky při zastavení deaktivovanou frézu. Nevědomky pak brázdí kopec s vypnutou frézou, zcela ucpanou sněhem.

Ach ti parťáci
Jistý mechanik z vailského Park City popisoval případ, kdy jej zavolali k rolbě, jejíž motor náhodně zhasínal. Řidič mu popsal, že rolba po nastartování třeba pár minut běží, pak motor naráz zhasne. Jindy rolba bezproblémově pracuje třeba dva týdny v pořádku, aby pak opět její motor začal stávkovat. Když mechanik k rolbě přijel, motor pochopitelně fungoval, jak měl, a nebylo jak diagnostikovat závadu – která v ten moment neexistovala. Po vyzkoušení kdečeho dostal nápad vyjmout sací trubici palivové nádrže a podíval se dovnitř – našel tam starou gumovou rukavici, která v palivu volně cestovala, občasně byla nasávána a způsobovala nahodilé zhasínání motoru. Řidič si prý poté vzpomněl, že „jeho kolega“ jednou ztratil šroubovací uzávěr od nádrže, a tak improvizovaně zacpal otvor rukavicí; ta se po spotřebování paliva nasála do nádrže a spustila sérii nahodilých problémů.

Zdá se, že kolegové to mezi sebou mívají málokdy lehké. Jeden řidič vzpomínal na situaci, kdy vyjel upravovat a v terénu zjistil, že mu nefunguje fréza; válce se zuby zůstávaly zablokované, cokoli udělal. Volal svému parťákovi, který mu sdělil, že na konci předešlé směny měnil na motoru těsnění. Řidič se proto do motoru podíval a zjistil, že kolega při opětovném zapojování hadic přehodil strany, takže dva motory zkoušely pohánět frézu v protichůdném směru.

V jedné starší rolbě jistého krušnohorského areálu se kabeláž ovládání radlice a vytápění sedačky smotala dohromady a způsobovala nahodilý výboj; když pak řidič stiskl ovládání radlice, nepravidelně dostával od tlačítka zákeřnou ránu. Protože šlo o nezkušeného mladého pracovníka, domníval se, že výboj pochází z nakumulované statické elektřiny kalhot jeho zánovní pracovní kombinézy v kontaktu se sedačkou; neřekl tak o problému nikomu celé týdny. Když pak závadu odhalil jiný zkušenější řidič, mladý kolega mu ukázal prst, na kterém měl z neustálých výbojů obrovský puchýř.

Tipy a triky
Snad každý rolbař se snaží nalézt ten nejlepší, nejrychlejší či nejmazanější způsob, jak se na kopci vypořádat se svým úkolem. Ani nespočítám, kolik různých tipů, rad a triků jsem od řidičů roleb slyšel. Namátkou…

Někteří řidiči se trápí s odvzdušňováním hydraulického systému po servisu nebo výměně dílů; je potřeba nejdřív odvzdušnit kryty filtru – to je nejdůležitější věc, kterou je nutno udělat, jinak bude řidič honit vzduch v systému po celou dobu odvzdušňování. Nejdříve je třeba odvzdušnit filtr, následně chladič, až potom zbytek systému.

Řidič by se měl naučit šoférovat bez chráničů sluchu nebo sluchátek svého mobilu; slyšet autentický zvuk vlastní mašiny je základem pro to, předejít nejrůznějším potenciálně katastrofickým trablím. Současně je však moudré využít toho, že každý řidič mobil v kapse má – v případě jakékoliv poruchové indikace na displeji v kokpitu nebo očividné závady na rolbě samé by si měl situaci vyfotit a hned poslat mechanikům. Často od nich řidič během minut obdrží zpětnou instrukci, že může pokračovat v rolbování a nepatrná závada se vyřeší v dílně po směně.

Praxe nade všecko
Naučte se dobře znát nejen schopnosti stroje, ale i jeho limity. Vytvořte si k rolbě doslova vztah; když si jej vytvoříte, téměř okamžitě pak poznáte, když něco začne být špatně. Zvuky, pachy, pocity – důvěrně známá mašina vám mnohé prozradí či naznačí. Například každý šofér ví, že rolba produkuje přerušované zápachy: po oleji, vodě a chladicí kapalině zejména po strmém výjezdu. Jednou upravovala dvojice rolbařů společně v bezprostředním sledu za sebou; při sjezdu ze svahu ucítil řidič zadní rolby typický zápach převodového oleje, který neustával a byl cítit celou cestu svahem dolů. Zkušený řidič zadní rolby si uvědomil, že něco není v pořádku – zavolal do kabiny rolby před ním, oba zastavili, vystoupili a první stroj zběžně prohlédli. Zjistili, že v levém točivém náboji chybí vypouštěcí zátka. Čímž byla tato součástka v hodnotě několika tisíc eur zachráněna – kvůli čichu a mentální pohotovosti zkušeného řidiče.

Zde přichází do hry praktické zkušenosti. Šoféři, co mají svá léta praxe za sebou, jednoduše ví, jak by měla rolba správně běžet, a nezřídka dokážou poruchy takřka instinktivně odhalit předtím, než se stanou závažným problémem. V jedné rolbě začalo docházet k záhadnému úniku oleje z hydraulické nádrže, ale jen občas – když byla hladina oleje na úrovni plného stavu. Pokud bylo oleje méně, protékat přestal. Mladší řidič, který obvykle míval na starosti doplňování kapalin, problém dlouhé týdny ignoroval, nic mu nepřišlo divné. Až když úkon vyšel na zkušeného staršího kolegu a situace s únikem oleje se opakovala, tomu to nedalo a jal se věci přijít na kloub. Záhy našel mikroskopickou trhlinku v nádrži právě v úrovni plné hladiny na palubním budíku.

Sranda musí být
Co by to bylo za závěr tématu bez dávky veselých historek „z natáčení“. Jejich spolehlivou pokladnicí snad ani nemohou nebýt jízdní knihy rolbařů. Gramatika, pravopis, počty (rolby ztrácí na najeté kilometráži z jedné směny na druhou) nebo svérázné názvosloví (ucho místo křídla radlice atd.). „Topení moc topí“ je typickým vzorkem záznamu, který mechanikům příliš nepomáhá v práci, zato dost v udržení si škodolibého úsměvu pod vousy.

V jistém středisku vzpomínají na mladého uchazeče o pozici rolbaře (dlouho u nich prý nevydržel) známého tím, že po sobě nechával stroj následující směně se vším možným – od potenciometru přes topení po stereo – chronicky zapnutým na maximum. Nicméně jeho opravdovým majstrštykem se ukázalo být, že nerozeznal uzávěry motorového oleje a chladiče. Když dostal za úkol doplnit chladicí kapalinu, vrátil se s vyprázdněným kanystrem s tím, že by potřeboval ještě jeden nebo dva další. Starší rolbař se v předtuše nejhoršího rozběhl ke stroji. Neobával se nadarmo: mladík vylil celý kanystr chladicí kapaliny do motoru rolby.

Jiný rolbař vyprávěl, jak potřeboval v terénu řešit poruchu spojky pohonu čerpadla; všechny pumpy tedy odpojil. Končil pěkný slunečný den; u rolby se objevil šoférův kolega a nabídl se, že mezitím vyhloubí koridor, kudy se dostane pod rolbu, aby odtud mohl vše potřebné zase zapojit. Shodil ze sebe bundu, vykopal příkop a vsunul se jím pod stroj, kde začal pracovat na opravě. Řidiči se zdálo, že mu to trvá podezřele dlouho, proto vystoupil z kabiny a šel se podívat, s čím má kolega pod rolbou potíže. Ten se během hloubení a různého otáčení se při práci na zcela miniaturním prostoru zapotil, aby pak ve stínu pod strojem v pozici ležmo nazad k zemi přimrzl a nedokázal se už vysoukat ven. Řidiči v rapidně klesající teplotě podpořené náhlým stmíváním trvalo další půlhodinu, než dokázal znehybnělého kolegu zpod nepojízdné rolby úzkým ledovým korytem vysvobodit.